© 2011–2014 Šablony Quonia (Mapa stránek, RSS) ~ Redakční systém redaQ
DEN 3, středa 19.6. KDE FOTBALISTI LOVÍ RYBY
Mořská nevolnost / Hltem slivovice opět ve hře / Nazdar, udatní Faeřané / Půlnoční nadšení na 8. etáži
0 km
V noci jsme měli na dosah Shetlandské ostrovy. Vlny ještě zesílily, a protože jsem spal na patrovém lůžku bez zábrany, snažil jsem se ve spánku křečovitě svírat okraj palandy, abych pádem neprobudil spolubydlící. (Těmi nakonec nebyli obávaní černoši, ale jak se dalo čekat, Němci. Dva byli parťáci a motorkáři, jeden starší byl solitér. S těmi mladšími jsme si během plavby vyměnili několik anglicko-německo-českých větiček, s tím třetím jsem se míjel.). Můj stav po probuzení se nejevil příliš optimálně. Nejprve jsem to přičítal zabijáckému koktejlu ze včerejška, ale když už jsem potřetí nad mísou zpytoval žaludek, napadlo mě, zda to nemůže být ona pověstná mořská nemoc. Tou jsem sice v životě ještě netrpěl, ale taky jsem nikdy neplul takovou dobou na širém oceánu, nyní navíc řádně rozbouřeném. Jasně – žádnej chlast, to vlny mě tak rozhodily! Po tomto zjištění se mi ulevilo, ale snídani jsem přesto z bezpečnostních důvodů vynechal.
Pojďme si něco říci o naší lodičce. Norröna je jedinou lodí na pravidelné lince mezi kontinentální Evropou a Islandem. Provozuje ji faerská společnost Smyril Line a pije se na ní za dánské koruny faerské pivo Gull. Loď byla postavena v roce 2003 a vyšla na 3 miliardy CZK. Maximální počet pasažérů se udává číslem 1482, posádku během letní sezóny tvoří 118 lidí, kapacita palub pro dopravní prostředky je buď 800 aut, nebo 130 kamionů. Norröna je 164 metrů dlouhá a 30 metrů široká, max. rychlost je skoro 40 km/hod. Udává se, že má 9 pater, ale na horních odkrytých palubách jsem jasně zaznamenal i poschodí desáté. V 6. až 8. patře jsou kajuty se dvěma až čtyřmi postelemi. Ty lepší a dražší mají míň lůžek a výhled na moře, ty středně luxusní jsou po čtyřech postýlkách a bez oken (tj. ve středovém bloku lodi). Nejvíce ekonomické bydlení je ve 2. patře, kde jsou situovány tzv. couchettes (vyslovuje se „kušets“, česky tedy „kušety“, my jsme jim ovšem říkali nesprávně „košuty“) – to jsou kajuty s šesti nebo dokonce devíti lehátky, a pozor – hned ve třech řadách nad sebou. Tam je to bez povlečení a dokonce bez zavíratelných dveří, jen s lítačkama. Protože já bydlel v šestém patře na 4-lůžkáči a všichni mí lodní známí právě v „podpalubí“ v košutách, tu a tam jsem se nad ně žertovně vyvyšoval.
Jak se postupně ukázalo, mořskou nemocí trpěla velká část cestujících. Bledé obličeje, častěji obsazené záchodky, menší obsazenost restaurace během oběda. Pardubáci preventivně užili nějaké holandské prášky, ale i s nimi je vlny přemohly. Zkusil jsem dopoledne na spravení jedno pivko, kávu a hlt slivovice. To mě dostalo zpátky do sedla, tak jsem pospíšil na oběd, abych do sebe v rámci aktuální formy něco natlačil. Výrazné houpání jsem se snažil eliminovat „synchronizací zraku s horizontem“ – snižuje se tím riziko příznaků mořské nemoci a ten grif se dá během plavby vychytat. Odpoledne na mě trošku přišla únavička, tak jsem si šel lehnout a nařídil si na 17:00 budík, abych nezaspal Faery. Tato země (zhruba na 2/3 cesty z Dánska na Island) je mi nesmírně sympatická – jistěže hlavně kvůli fotbalové reprezentaci. Země, která má 48 tisíc obyvatel. Kolik jich z toho může hrát fotbal? Hoši přijdou z práce, převlečou se z (vel)rybářského oblečení do dresů a jdou potrápit mnohem větší země – třeba v kvalifikaci MS 2010 porazili Litvu 2:1 a remizovali s Rakouskem 1:1, v kvalifikaci EURO 2012 dokonce porazili Estonsko 2:0, nu a v poslední kvalifikaci MS 2014 uhráli plichtu 1:1 s Kazachstánem.
Po vzbuzení už mi definitivně a navždy bylo dobře, a to už jsme k radosti všech připlouvali k Faerským ostrovům. Hlavní město Tórshavn leží skoro hned na začátku, tedy na východním pobřeží. Bylo založené už v 10. století, dnes tu žije tu asi 13.000 obyvatel a zhruba dvouhodinová pauza se pro nás znamenala výrazné zpestření plavby. Obdivovali jsme roztomilé dřevěné baráky, jimž dominovala budova parlamentu kousek pod námi. V dřevěném domě s trávou na střeše nemohou přijímat špatné zákony! Též jsme pozorně sledovali naloďující se vozidla. Mezi nimi byl i autobus české CK Pangeo Tours. Fanda řikal, že jde spíš o hotelbus, ve kterém pacoši i spí. Počet Čechů na palubě Norröny tedy o něco stoupl, ale ty nové jsem poté nevyhledával – byl jsem spokojen s těmi stávajícími a navíc tam převládaly starší ročníky (starší ročníky prominou). Jedna z nových Češek mě ovšem zaujala, když se rozohnila, jaktože má loď půlhodinu zpoždění a proč už ksakru nevyplouvá. Zvláštní – všichni normální pasažéři odjedou na daleký sever zpomalit a tady českou paninku po česku rozhodí půlhodina prodlevy.
Paní Nespokojená se dočkala a vypluli jsme dále na severozápad do hloubi ostrovů. Dle Wikipedie jsou Faery tvořeny celkem 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky. Jaké je dělítko mezi ostrovem a ostrůvkem? A kolik procent skal musí být na povrchu ostrůvku, aby byl tento považován za skalnatý? V každém případě plavba mezi ostrovy i ostrůvky se jevila velmi romantickou, a protože bylo celkem teplo, s fotoaparáty v rukou jsme si to nehorázně vychutnávali. Tím spíše, že nad Faery se hromadila temná mračna a mezi nimi si slunce proráželo cestu k vodě kuželem paprsků – jakoby sám Tór (severský bůh hromu, deště a nebe) manipuloval obřím reflektorem.
Pak už se schylovalo k večeru, ale jak plujeme víc a více na sever, nějak se nestmívá. To nás ovšem nesmí zmást, proto je potřeba zaujmout místa v nočním baru a dát posledních pár piv. Hoši řidiči však byli ukáznění, a že tomu dnes moc nedají, protože zítra už přece budou točit kolečkem. A navíc jsou tu prý pracovně, na rozdíl ode mě. I tak je ale ještě čekalo pár dnů volna – Džordžínovi mají přiletět klienti do Keflavíku až v neděli a Fandovi dokonce až v úterý… Popřál jsem jim tedy na cestu do podpalubí dobrou noc a už samotinký vyšel s čerstvě natočeným pivem na půlnoční horní palubu, abych nastavil sílícímu severnímu větru svoji natěšenou zarůstající tvář… Ty vole, já fakt pluju na Island! Yesss!
Prohlédněte si FOTO - DEN 3 >>
Nebo dále na CESTOPIS - DEN 4 >>